Podkarpatská astronomická společnost
Zásluhou Františka Pešty, úředníka zemského úřadu v Užhorodě, byla dne 30. března 1928 ustavena v Užhorodě Podkarpatská astronomická společnost, a to již od svého počátku jako pobočka České astronomické společnosti. I když stanovy České astronomické společnosti umožňovaly vznik místních poboček a sekcí, tehdy nazývaných místními odbory, neměl nikdo ve společnosti s tímto zkušenosti. Proto pan Pešta na svůj dotaz, jak docíliti založení místního spolku, obdržel poměrně nekonkrétní odpověď s tím, že podobný dotaz již obdrželi i z Brna.
Pravidelné schůzky společnosti se konaly v prostorách methodistického sboru, jehož představenstvo požadovalo pouze drobný příspěvek na osvětlení. Ke konci roku 1928 měla Podkarpatská astronomická společnost 15 řádných členů, z nichž část odebírala časopis Říše hvězd.
Pod vedením Františka Pešty probíhala pozorování planet, Měsíce, hvězdokup, dvojhvězd a slunečních skvrn. Astronomická společnost používala pro pozorování objektů noční oblohy menší dalekohled o průměru 70 mm, který společnosti zapůjčil i se stativem tehdejší guvernér Podkarpatské Rusi Dr. Anton Beskid. V českém tisku (např. v Podkarpatských hlasech) uveřejnil František Pešta 38 populárních článků z astronomie a množství drobných zpráv.
Z korespondence s Prahou se dozvídáme, že lidé si raději než otočné mapky noční oblohy zakoupí vodku. To Peštu příliš netěšilo, ale přesto pokračoval v přednáškách a pozorování. Listopad 1930 byl studenou sprchou - Pešta píše do Prahy o svém přeložení do okresu Ťačovo, které se nepodařilo i přes mnohé intervence odvrátit. Po odchodu Pešty z Užhorodu následovala na přelomu roku 1931 a 1932 likvidace Podkarpatské astronomické společnosti. Z Prahy obdrželi členové spolku ještě dopis od Klepešty a Nušla, ve kterém jsou vyzýváni, aby v případě svého pokračujícího zájmu o astronomii nevystupovali z České astronomické společnosti.