Josef Jan Frič a rod Fričů

Rod Fričů, jeho jednotliví představitelé i další osoby s ním související, neuvěřitelné události a úžasné příběhy, to vše jsou důvody proč se jim věnovat.

V plánu je vydání minimálně pěti knih, kdy každé vydání bude doprovázeno různými akcemi, především pak:

• představením na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
• představením a programem v rámci Hodokvasu České astronomické společnosti
• tematickou výstavou

Ondřejovská kronika 1911-1929 - Anča Fričová

Jedná se o každoroční rukopisný souhrn událostí v rodině Fričů, na observatoři v Ondřejově a souvisejících událostí sepsaných Ančou Fričovou, dcerou J.Friče, vždy ke konci příslušného roku. Text je uveden v autentické podobě pouze s nezbytnými korekturami. Tato kniha je vydána na základě rukopisu poskytnutého potomky J.Friče a fotografického archivu J.Friče poskytnutého vedením Astronomického ústavu AV ČR a uložených v AsÚ AV ČR v Ondřejově.

A5, 136 stran, pevná vazba, vydavatel: Hvězdárna Fr. Pešty Sezimovo Ústí, 2023

ISBN 978-80-88281-24-5

• objednávka knihy - eshop
• představení na 33. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
• představení v rámci Hodokvasu České astronomické společnosti 4.11.2023 v Ondřejově za přítomnosti potomků J.J.Friče

Josef Jan Frič

Josef Jan Frič (12.3.1861 - 10.9.1945) byl český průmyslník a zakladatel Ondřejovské hvězdárny. Byl synem básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče. S matkou Annou, rozenou Kavalírovou, dcerou zakladatele sázavské sklárny, bratrem Janem a sestrou Boženou se vrátili roku 1870 z Paříže do Čech. Studoval zoologii a paleontologii. Hrál velmi dobře na housle a v roce 1938 založil spolek amatérských hudebníků Heroldův klub, který pracuje dodnes. Stal se i jeho prvním předsedou. Se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem založil v roce 1883 dílnu pro přesnou mechaniku, kde vyráběli velmi kvalitní optické přístroje. Např. jejich polarimetr pro stanovení cukernatosti byl začátkem 20. století v USA přijat jako úřední normál. Vyráběli také geodetické přístroje – především triangulační teodolity a pomáhali konstruovat polarograf.
Po předčasné bratrově smrti v roce 1897 zakoupil pozemek na vrchu Manda nad Ondřejovem. Začal zde budovat hvězdárnu a využíval přitom své zkušenosti z výroby optických přístrojů při konstrukci unikátních dalekohledů. První pozorování zde uskutečnil 1. května 1906 s Františkem Nušlem. Hvězdy tehdy pozorovali tzv. cirkumzenitálem.
V roce 1928 daroval Ondřejovskou hvězdárnu Československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na Karlově univerzitě. Jeho firma na výrobu přesných optických přístrojů však fungovala dál, přežila i jeho smrt v roce 1945. Nepřežila však již komunistické znárodňování, kdy byla v roce 1950 začleněna do národního podniku Metra a Meopta a její program výroby optických přístrojů byl zrušen. Byl jmenován čestným doktorem přírodních věd Univerzity Karlovy, doktorem technických věd h. c. na Českém vysokém učení technickém.

To rozhodně není vše, což je důvod pro sepsání monografie o mnoha kapitolách.

100. výročí darování Ondřejovské hvězdárny státu

S výstavbou observatoře se začalo až v roce 1905. Nejprve byla postavena centrální budova (Fričův dům), po které následovaly zahradníkův domek, studovna a celkem čtyři pozorovací domky, po dvou na každé straně centrální plošiny. Secesní budovy a kupole navrhl architekt Josef Fanta. Frič hvězdárnu daroval československému státu dne 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí nezávislosti. Observatoř byla spravována Univerzitou Karlovou až do vzniku Československé akademie věd v roce 1953. Ta ji od té doby provozuje jako součást svého astronomického ústavu ve spolupráci s dalšími českými observatořemi.

vydavatel: Hvězdárna Fr. Pešty Sezimovo Ústí, 2028  

Obsah oslav k 100. výročí darování

• monografie Josef Jan Frič
• výstavy
• prezentace na podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě
• pamětní mince České národní banky 
  
• poštovní známka
• slavnostní setkání
•