Strkovský meteorický déšť  1753


Hromadný pád meteorických kamenů u Strkova 3. července 1753


Myšlenku sestavit toto pojednání jsem pojal při čtení poznámky v knize dr. M. Plavce "Komety a meteory", ve stati Československé meteority, že "některé pády jsou velmi zajímavé a je s podivem, že se o nich mezi příznivci astronomie tak málo ví ".

František Pešta


Místo tohoto pádu je v blízkosti Sezimova Ústí, kde fungoval astronomický kroužek. Jako jeho vedoucí si František Pešta dal za úkol najít veškeré dosažitelné záznamy pojednávající o hromadném pádu meteorických kamenů u Strkova v táborském okrese od roku 1753. Pátrání bylo během roku 1963 a 1964 rozšířeno na Státní archiv v Českém Krumlově, Okresní archiv v Kutné Hoře, Státní ústřední archiv v Praze, Státní archiv Severočeského kraje v Litoměřicích apod. Kromě toho byly získávány prameny  prostřednictvím mezinárodní výpůjčkové služby z univerzitních knihoven ve Vídni a Berlíně a z Národní knihovny v Londýně.


Zde uvádíme několik stěžejních dopisů týkajících se pádu meteoritů, ostatní můžete nalézt ve sborníku, jehož autorem je Fr.Pešta (PDF (15 MB) ke stažení, k zakoupení).

6. července 1753 podává hospodářský správce Ignác Vavřinec Navrátil první zprávu o pádu meteoritů

Nejmilostivější kníže a pane!

Nemohu pominouti zvláštní příležitosti, abych neučinil tímto co nejposlušněji oznámení Vaší Knížecí Jasnosti o podivné události, kterou jsem spolu s větším počtem lidí pozoroval 3. července při západu slunce ve vzduchu v prostoru dobrou míli odtud, mezi Strkovem a Myškovicemi. Zmíněného dne, o nešporách sv. Prokopa, po 8. hodině večerní, vyhnal se nad obzor nevelký mrak, z něhož se náhle ozval velký a nikdy neslyšitelný třeskot, jakoby silných, po sobě jdoucích ran z děla. Přitom dopadalo na zem mnoho kamenů, z nichž jeden, již rozbitý kus, jak mi jej doručil jeden strkovský úředník, poníženě přikládám jako svědectví pravdy. Vzduchem letící a dopadající kameny na vlastní oči vidělo mnoho lidí, zejména ovčáci a pasáci pasoucí dobytek, kteří několik z nich, ještě zcela horkých, sebrali a ihned přinesli do strkovské kanceláře. Všichni lidé pak hovořili o tom, jak při zmíněném třesku bylo dobře slyšet rychlé praskání kamenů. Všichni se domnívají, že někde odtud se muselo ještě více přihodit. Každý kámen je stejné povahy jako poníženě předávaný kus.

Nezbývá mi nic jiného, než nejposlušněji doložit, že když jsem se sám odebral do Strkova - všechny tyto kameny, z nichž pět bylo stejné barvy, vlastností a druhu, vážily po jedné, dvou, a dvě a půl libry (0,56, 1,12, 1,40 kg). Že by došlo někde ke škodám, nebylo dosud nic slyšet.

Nejponíženěji věrně poslušný - Ignác Vavřinec Navrátil - hospodářský správce, Zámek Chýnov 6. července 1753

11. 7. 1753 žádá knížecí kancelář aby hospodářský správce sám vše důkladněji prověřil Navrátil doplňující zprávu

15. července 1753 podává hospodářský správce Ignác Vavřinec Navrátil doplňující zprávu


17. srpna 1756 píše báňský a hutní správce v Ratibořských Horách Karel Gustav Schindler


Děkan J. Klášterský nejenže událost potvrdil, ale ještě k tomu uvedl:

Dříve než třikrát zahřmělo se zablýsklo, zcela nic nepršelo a nikdo nepozoroval silný vítr. Kameny zčásti spadly na pole, zčásti do rybníků, pastevci odtud ihned utíkali pod stromy nebo domů, ale nic se nestalo ani lidem, ani dobytku. Kameny byly nestejné, hrbolaté a největší z nich, který byl nalezen, měl čtrnáct funtů (7,2 kg). A dále doplňuje: I oheň pozorován jest, nato trvalo stálé hřmění, za něhož mnoho červených kamenů s velkou prudkostí a syčením z nebe spadlo, jež horké byly.

1805 - Srovnání pádu meteorických kamenů u Strkova s pády na jiných místech - Dr. J.Mayer

Jestliže se srovná případ, který se zde v Čechách přihodil již před 50 lety s těmi, které se přihodily v novější době, jako u l'Aigle ve Francii, u Ensisheimu, Mässingu v Bavorsku v roce 1803 a které podle jiných popisů od nejvěrohodnějších lidí byly zpracovány, pak nelze nepostřehnout nejnápadnější podobnost i v nejmenších podrobnostech.

Již J. Stepling si všiml podobnosti kamenů z roku 1753 s těmi, které spadly v r. 1723 u Liběšic v Čechách. Mohu každého přesvědčit, že při srovnání obou ke zprávě přiložených kamenů, které jsem dostal, s kameny od l'Aigle ve Francii a od Ensisheimu v Hornorýnsku, z kterýchžto míst mám pěkné kusy, mají nejnápadnější podobnost. Podobnost jde tak daleko, že se nedají od sebe rozeznat.


Meteority v Národním muzeu v Praze

Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno roku 1818 v období let 1854–1919 známé jako Museum království Českého. Sbírka meteoritů, kterou založil a doplňoval Karel Vrba, byla již při svém slavnostním otevření v roce 1904 chloubou Národního muzea. Sbírka je mimořádně cenná především zastoupením téměř všech klasifikačních skupin meteoritů. V současnosti je ve sbírce evidováno téměř 500 meteoritů, z toho je zastoupeno 181 kamenných meteoritů, 127 meteorických želez a 22 kamenných želez z celkem 330 pádů a nálezů.

Meteority v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni

Přírodovědecké muzeum ve Vídni (Naturhistorisches Museum in Wien) patří mezi nejvýznamnější světová muzea. Bylo vybudováno pro uchování a prezentaci obrovských sbírek shromážděných v C.-k. dvorním kabinetu přírodnin. Mezi pozoruhodná oddělení muzea patří sbírka meteoritů, zahrnující zlomky četných historicky i vědecky významných meteoritů. Tato sbírka je nejen jedna z největších svého druhu na světě, ale i nejstarší - byla založena v roce 1778.


Kompletní výstava v rozsahu 6 panelů je k zapůjčení na Hvězdárně Fr.Pešty v Sezimově Ústí.