Rozhovor s astronomem Lubošem Perkem

Dovolujeme si upozornit na zajímavý článek Tomáše W. Pavlíčka, který vyšel v publikaci "Práce z dějin Akademie věd 2022, roč. 14, č. 1".

Celý článek naleznete na adrese:  Práce z dějin Akademie věd 2022 | Digitální knihovna Akademie věd ČR | Digitální knihovna Kramerius (cas.cz)

"Spása přišla, jako kdysi křesťanství, z Moravy. V létě 1956 přešel z Brna do Budečské doc. Luboš Perek a založil tam skupinu pro hvězdnou dynamiku."

Z výše citované vzpomínky astronoma Miroslava Plavce vyplývá, že Luboš Perek představoval klíčovou postavu pro první poválečnou generaci českých astronomů, hlavně pak pro formování jejich vědeckých sítí. Vysvětlení vzniku takové sítě nebo souvislostí mezi historickou pamětí aktérů a strukturováním habitu vědců však představuje badatelskou výzvu. Tradiční pojetí dějin vědeckých disciplín zde nepřináší hlubší vysvětlení, naopak do značné míry staví na vzpomínkách aktérů (podobně jako citát v úvodu). Obecně pojatá metodologie výzkumu habitu3 má zase limity v pramenné argumentaci a je komplikovaně přenositelná na vybrané akademické pole, které prošlo mnoha diskontinuitními zásahy, jako tomu bylo ve 20. století v českých zemích a na Slovensku, resp. v Československu. V souvislosti s rostoucím zájmem o činnost nestátních aktérů získalo v historiografii prostor i studium sítí profesionálů s kvalifikací v určité vědní oblasti. Význam vědeckých sítí v mezinárodní politice rozpracoval Peter Haas, když je souhrnně označil jako epistémické komunity. Inspiroval se T. Kuhnem, který zkoumal spojnice mezi jednotlivci v rámci vědeckých komunit.6 Nacházel je ve sdíleném paradigmatu neboli v souboru sdílených přesvědčení představujícím výsledky vědeckého výzkumu, které členům vědeckých komunit znázorňují modely problémů a jejich řešení.