Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XVII - Ladislaus Weinek
V dalším dílu našeho cyklu o hrobech významných představitelů exaktních věd nás naposledy čekají Olšanské hřbitovy. Tentokrát se na Olšany vydáme za astronomem Ladislausem Weinekem.
Ladislaus Weinek (* 13. 2. 1848, Ofen /dnes Budín, část Budapešti/; † 12. 11, 1913, Praha)
Astronom a pedagog, původním jménem László Weinek. Základní a středoškolské vzdělání získal v Maďarsku, vysokoškolské pak ve Vídni. V roce 1874 se zúčastnil expedice na Kerguelenovy ostrovy, jejímž cílem bylo pozorování přechodu Venuše přes Slunce. Doktorát získal v roce 1879 na univerzitě v Jeně. Poté přešel do Prahy, kde se v roce 1883 stal ředitelem hvězdárny v pražském Klementinu a profesorem astronomie na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě. V roce 1893 mu byl udělen titul Doctor Honoris Causa na univerzitě v Berkley v USA.
První fotografie meteoru
Weinekovo ředitelování na hvězdárně otevřelo cestu intenzivnímu pozorování oblohy. Nejvýznamnější jsou jeho studie mapování Měsíce (tzv. selénografie). Na základě snímků z Lickovy hvězdárny v Kalifornii a z hvězdárny v Paříži zpracoval atlas Měsíce čítající na dvě stě listů, který se ve svém oboru stal průkopnickou a dlouho uznávanou prací. Zajímavostí je, že 27. listopadu roku 1885 pořídil první fotografii meteoru na světě. Také se zabýval měřením kolísání výšek pólů, čímž přispěl k měření pohybu pólů a pohybu zemské osy uvnitř Země.
Germanizátor
Weinek byl oddaným příslušníkem rakousko-uherského státu, za jeho působení došlo k velké germanizaci klementinské hvězdárny. Jeden příklad za všechny: na Klementinu bývalo zvykem ohlašovat poledne máváním praporu, což byl signál pro výstřel z hradeb. Prapor původně nesl zemské barvy, tzn. červenou a bílou, po Weinekově příchodu je však vystřídaly černá a žlutá symbolizující monarchii.
Rozloučení na Novém Městě
Z oznámení uveřejněného v novinách Prager Tagblatt se dozvídáme, že prof. Weinek zemřel ve středu 12. listopadu 1913 ve dvě hodiny odpoledne po krátké a těžké nemoci. Poslední rozloučení se konalo v kostele sv. Kříže v Praze na Novém Městě v pátek 14. listopadu od 15 hodin, následoval pohřeb na Olšanech.
Hrob prof. Ladislause Weineka najdeme na VII. Olšanském hřbitově v oddělení 19c pod číslem 6. Na pomníku jsou vypsána jména dalších členů rodiny: manželky Hermíny (1864-1944), dcery Alžběty (1891-1976) a jiných příbuzných. U manželky je poznámka in memoriam. Hermína Weineková se stala obětí holocaustu, v transportu s označením AAn byla pod číslem 47 dne 6. července 1942 odvlečena z Prahy do Terezína, kde 5. března 1944 zemřela.
Zdroje:
RICHTER, Karel, a kol. Weinek Ladislaus. Kdo byl kdo - proslulí návštěvníci. 1.vyd. Praha: Libri, 2001, 515 s. ISBN 80-859-8387-7.
KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy: Od Leonarda ke Goethovi. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007, s. 46. ISBN 978-80-01-03716-4.
ŠÍMA, Zdislav, ZÍKOVÁ, Heny. (7114) Weinek. Astronomical Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://stelweb.asu.cas.cz/publications/planetky/detail.phtml?number=7114
ŠÍMA, Zdislav. Ladislaus Weinek - uplynulo sto let od jeho smrti. Česká astronomická společnost [online]. 14.11.2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.astro.cz/clanek/6043
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl 27. Vůz-Żyżkowski. Praha: J. Otto, 1908, s. 169.
Professor Dr. Ladislaus Weinek. Prager Tagblatt [online]. 1908, roč. 38, č. 312, s. 3 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=19131113&seite=3&zoom=33
Statt jeder besonderen Anzeige. Professor Dr. Ladislaus Weinek. Prager Tagblatt [online]. 1908, roč. 38, č. 312, s. 15 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=19131113&seite=15&zoom=36
Autor: Vojtěch Kemenny s přispěním Martina Vlacha
Úvodní foto: Snímek prof. Ladislause Weineka