Archiv ZEISS digitalizuje

Archiv ZEISS obsahuje originální dokumenty, spisy, fotografie, patenty, registrované vzory, produktovou literaturu, technickou dokumentaci a přístroje z více než 150 let historie společnosti.

Archiv byl založen v roce 1948. Zde byla shromážděna zbytek písemné dokumentace, která přežila druhou světovou válku, americké konfiskace a sovětskou demontáž německého průmyslu. Zpočátku byl součástí archivu VEB Carl Zeiss Jena, poté se stal ústředním archivem konglomerátu VEB Carl Zeiss Jena. Po znovusjednocení Německa v letech 1989/90 se stal součástí společnosti Carl Zeiss Jena GmbH. Dnes je to globální archiv ZEISS.

Archiv ZEISS byl původně vytvořen pro inventarizační účely. Byly do něj přiděleny dokumenty z doby před rokem 1945, dokumenty VEB a některé dokumenty patřící kombinátu. Tato jednotka (BACZ) proto uchovává dokumenty až do poloviny 60. let 20. století.

Teprve v roce 1998 bylo rozhodnuto o sloučení jednotlivých kombinací do samostatných fondů. Vzhledem k tomu, že dokumenty BACZ jsou již používány a citovány ve vědecké literatuře pod tímto podpisem a neexistuje žádný přesvědčivý důvod k jejich opětovnému zařazení, bylo rozhodnuto, že dokumenty VEB zůstanou tak, jak jsou, a jejich hlavní rozdělení bude provedeno pouze na úrovni katalogu.

Před návštěvou archivu si můžete prohlédnout obrázky, tištěné materiály a soubory (zatím pouze Kombinat Carl Zeiss Jena) pomocí našeho online vyhledávacího nástroje. Najdete zde také databázi s popisy zařízení vyrobených společností ZEISS.

Webový průzkum produkčních a dodavatelských seznamů

Písemné záznamy společnosti Carl Zeiss Jena obsahují seznamy výroby a expedice mikroskopů, optických měřicích přístrojů a astronomických zařízení. Ve spolupráci s Durynskou státní a univerzitní knihovnou v Jeně byly online zveřejněny digitální skeny těchto knih, aby bylo možné provést nezávislý výzkum. To znamená, že specifikace přístrojů, podrobnosti o výrobě a informace o příjemci lze vyhledat online.

Seznamy výroby astronomických přístrojů, 1929–1976 (1990)

V deníku "Astro 1" jsou zaznamenána sériová čísla různých astronomických přístrojů, jako jsou monokulární a binokulární dalekohledy, od č. 11 364 (1929) do 50 392 (1976). Obsahuje také informace o příslušenství, jako jsou montáže, astronomické kamery, hodinové pohony (Uhrgan) a kopule. V roce 1990 byla čísla 50 393 až 50 395 přiřazena pouze 3 přístrojům.
Samostatný seznam podrobně uvádí planetária od č. 55 (1949) do 385 (1975) (386 až 388 jako "opozdilci" v roce 1990) a panoramatické dalekohledy od č. 751 (1919) do 3085 (1942). Bohužel zde nejsou žádné podrobnosti o zákaznících ani místech dodání. Dalekohledy Starmor a Starmorbi s čísly 751 až 1 750 z období 1919 až 1931 byly zřejmě seskupeny později. Prázdné stránky (1–6, 55–84, 87–96) nebyly naskenovány.

Seznamy jsou strukturovány následovně:

• Sériové číslo: Velkým zařízením byla přiřazena alespoň dvě čísla (jedno pro bajonet a jedno pro optiku). Tato čísla se objevovala na bajonetu nebo na samotném zařízení, nikoli na objektivu.

• Množství: Množství se odvozuje z rozdílu mezi objednacími čísly (+ 1).
• Název zařízení: Názvy zařízení se často zkracují.
• Referenční číslo = číslo výkresu: Referenční čísla se objevují příležitostně od roku 1957 a nepřetržitě od roku 1960 a zároveň sloužila jako čísla sad výkresů. První dvě číslice šestimístného čísla označovaly skupinu výrobků: 16 nebo 17 pro astronomické přístroje a jejich příslušenství, 18 a 19 pro planetária a jejich příslušenství.
• zdokumentováno pro = číslo objednávky (zkratka: LA): Systém číslování objednávek se v průběhu let několikrát změnil.
• Datum: Lze předpokládat, že uvedené datum bylo datem objednávky nebo datem, kdy byla výrobní oblasti přiřazena sériová čísla, a nikoli datem dokončení výroby nebo dodání položky.

Záznamník "Astro 2" obsahuje informace o astronomické optice od čísel 15 001 (1929) do 38 593. Bohužel jsou datovány pouze do čísla 29 735 (1969). Kromě čoček obsahují i ​​další optické prvky, jako jsou hranoly a zrcadla. Občas se zmiňují zařízení, která byste v knize Astro 1 očekávali, proto se vyplatí konzultovat oba seznamy.
Záznamníky jsou uspořádány stejně jako v knize Astro 1. V originále chybí strany 27, 28, 45 a 46. Můžeme předpokládat, že číslování listů bylo nesprávné. Seznamy byly psány ručně. Zkratky se mohou lišit v závislosti na autorovi. V případě jakýchkoli dotazů nebo problémů nás neváhejte kontaktovat.

Popisy a obrázky astronomických přístrojů od Carla Zeissa Jena naleznete v našem Virtuálním muzeu. Přístroje jsou popsány pomocí originálních textů ze starých brožur.

Výrobní seznamy optických měřicích přístrojů do roku 1920

Veškeré přístroje ZEISS, které používaly optické metody k určení chemických a fyzikálních vlastností, byly označovány jako měřicí přístroje. Tato oblast také vydláždila cestu pro vznik dalších produktových skupin, jako jsou geodetické přístroje, stereoskopie a fotogrammetrie. Proto byly i takové přístroje zahrnuty do těchto seznamů výroby. První měřicí přístroje byly shromážděny v knize "Mikro 1" (Micro 1). Od roku 1888 a refraktometru č. 91 byly pro tyto přístroje sestavovány také samostatné seznamy.

Před provedením průzkumu výrobních seznamů je třeba nejprve identifikovat typ nástroje. V tomto ohledu nás můžete také kontaktovat.

Popisy a obrázky optických měřicích přístrojů Carl Zeiss Jena naleznete v našem Virtuálním muzeu. Přístroje jsou popsány pomocí originálních textů ze starých brožur.

Výrobní seznamy mikroskopů do roku 1920

Seznamy produkce (údaje o produkci) a seznamy expedic (např. kupující, vybavení) byly do roku 1904 spojeny. Od tohoto data se shromažďovaly pouze údaje o dodávkách. Seznamy jsou obvykle strukturovány následovně:

Sériové číslo / stojan + příjemce / místo dodání / příslušenství / datum dodání / výrobce + datum

V knize 1 se jednoduché a složené mikroskopy objevují v samostatných seznamech. Jednoduché mikroskopy dostávaly svá vlastní čísla od 1 do 879 a složené mikroskopy od 1 do 5 024. V letech 1865 až 1881 měly stojany mikroskopů dva štítky: číslo stojanu / číslo mikroskopu. Například 500. složený mikroskop je zároveň 1 174. mikroskopem ZEISS. Byl tedy označen jako "500/1 174". Preparační mikroskopy byly označeny od 1 do 86, ale v obráceném pořadí (číslo mikroskopu / číslo stojanu).

V knihách 2 až 7 jsou mikroskopy seřazeny podle číselného pořadí od 5 000 do 69 460. Toto se nevztahuje na preparační mikroskopy, které jsou zaznamenány v knize 3 a číslovány od 10 003 do 51 260.

Popisy a obrázky mikroskopů Carl Zeiss Jena naleznete v našem Virtuálním muzeu. Přístroje jsou popsány pomocí originálních textů ze starých brožur.

Indexy

Indexy klíčových slov, zařízení a míst umožňují přesné vyhledávání konkrétních informací. Obecně platí, že za jednotlivým klíčovým slovem následuje odvozenina a čárka, aby se počet výsledků udržel na rozumné úrovni.

Proto je vhodné v indexových seznamech zvážit i související termíny (klíčová slova, zařízení atd.).

Příklad:
Fulltextové vyhledávání pro "Výroční zpráva" vrátí více než 270 výsledků.
V rejstříku klíčových slov najdete:
Výroční zpráva, 1933/34
Výroční zpráva, 1935
[...]

Z důvodů ochrany osobních údajů nelze osobní rejstřík aktivovat pro internet.

Plán dokumentů

Od poloviny 70. let se používá plán dokumentů Ministerstva pro elektroniku a elektrotechniku.

Tento spisový plán má své nevýhody. Obsah byl uspořádán podle témat a formálních aspektů (např. protokolů). Původ není důležitý.

Například podle plánu dokumentace musely být "Pracovní zátěže různých úrovní řízení" zařazeny pod číslo 0.2.3. Obsah byl formálně katalogizován na úrovni pod touto úrovní (Specifikace, Návrhy, Protokoly, Šablony). Nebylo možné rozlišit mezi "různými úrovněmi řízení", jako je řízení kombinátů a podniků. Proto je zde nelze rozlišit.

Proto tento plán dokumentů není vhodný pro všechna vyhledávání v archivech. Vzhledem k tomu, že však byly dokumenty tímto způsobem předklasifikovány, tento systém zůstal v provozu.

Klasifikace

Byla vytvořena zcela nová klasifikace založená na původu. Byl vynaložen snaha o co největší využití původu dokumentů jako vodítka. Jinými slovy, dokumenty jsou přiřazeny k organizačním jednotkám, ve kterých byly vytvořeny, a/nebo k oddělení, které bylo za konkrétní otázku odpovědné.

Důsledné rozdělení nebylo vždy smysluplné, a proto jsou například dokumenty řízení závodu, které by teoreticky mohly být zodpovědné za všechny otázky a problémy, přidělovány příslušným ředitelstvím a oddělením.

Existují 4 úrovně hierarchie: nahoře je inventář, pod ním jsou hlavní oddělení a ředitelství, následované ostatními odděleními. Velké objemy dokumentů jsou alokovány podle úkolů a odpovědností na nejnižší úrovni.