František Nušl 


celodenní seminář k poctě 151. výročí narození Františka Nušla pod názvem

Historický seminář ke 151. výročí narození Františka Nušla


Termín: 24. 11. 2018 - cca 10-18 hodin

Místo konání: Muzeum Jindřichohradecka (klášter Jindřichův Hradec)

Kapacita: 100 osob

Pořádá:

  • Hvězdárna Františka Pešty
  • Odborná skupina pro historii astronomie České astronomické společnosti
  • Muzeum Jindřichohradecka

  • město Jindřichův Hradec
  • Hvězdárna Františka Nušla

Organizační tým: Petr Bartoš, Štěpán Kovář


pro zájemce o Geocaching > event GC7ZWZA

Přihlásit svoji účast či příspěvek můžete zde: Registrace


Program semináře

9.00 - 10.00  registrace

10.00 - 10.30  zahájení - Štěpán Kovář, Petr Bartoš

10.30 - 10.35 František Nušl - proslov ke 100. výročí ČAS

10.35 - 11.15  Stoletá ČAS (Z jadérka strom vyrůstá) - RNDr. Jiří Grygar, CSc. (FÚ AV ČR, čestný předseda České astronomické společnosti)

11.20 - 11.30  František Nušl - založení České astronomické společnosti

11.45  slavnostní odhalení pamětní desky Františka Nušla - RNDr. Jiří Grygar, CSc. (čestný předseda České astronomické společnosti), Ing. Stanislav Mrvka (starosta města Jindřichův Hradec)

12.15 - 13.30 přestávka na oběd

13.30 - 14.30  František Nušl a cirkumzenitál - Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c. (Astronomický ústav AVČR

14.30 - 15.00  Jindřichův Hradec v době dětství Františka Nušla - PaedDr. František Fürbach (Muzeum Jindřichohradecka)

15.00 - 15.45 přestávka 

15.45 - 16.15 Hvězdárna Františka Nušla - minulost a budoucnost - Štěpán Kovář, Jana Jirků

16.15 - 16.45  František Nušl v historických archívech - Štěpán Kovář, Petr Bartoš

16.45 - 18.00  diskuze s hosty 

18.00 - 18.30 závěr

František Nušl


3.12.1867 - 17.9.1951 

Prof. PhDr. František Nušl byl český astronom, spoluzakladatel ondřejovské hvězdárny a od roku 1922 předseda České astronomické společnosti. V této funkci se podílel na vybudování Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval matematiku, fyziku a astronomii na české části Karlovy univerzity v Praze u profesorů Strouhala a Seydlera. Jeho prostřednictvím se setkal s T. G. Masarykem, Janem Gebauerem a Jaroslavem Gollem, s nimiž pak také spolupracoval na Ottově slovníku naučném.
Od roku 1893 učil matematiku na reálce v Hradci Králové a v Praze-Karlíně. Seznámil se s továrníkem Josefem Janem Fričem a spolu od roku 1898 budovali hvězdárnu v Ondřejově, jíž se stal posléze prvním ředitelem. Roku 1904 se habilitoval v astronomii na Karlově univerzitě, od roku 1908 byl profesorem matematiky na ČVUT. V roce 1922 nastoupil na místo ředitele Státní hvězdárny v Praze. Od roku 1928 byl také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově a pravidelně přednášel v rozhlase.
Zabýval se hlavně měřením Země, času a geometrickou optikou. Vynalezl řadu zajímavých mechanismů a přístrojů. V roce 1903 sestrojil cirkumzenitál - přístroj pro určování zeměpisných souřadnic, který využíval vlastností rtuťového zrcadla. Tento přístroj byl postupně zdokonalován, až za něj dostal spolu s Fričem zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži v roce 1937. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné délky. Bylo s ním možné určit souřadnice s přesností až 30 m.
Mezi jeho žáky patřily dvě generace českých astronomů. Na jeho památku je pojmenována planetka (3424) Nušl, kráter na odvrácené straně Měsíce, hvězdárna v Jindřichově Hradci, ulice v Praze a cena, kterou uděluje ČAS za zásluhy o rozvoj astronomie v ČR. 

Jan Vondrák: František Nušl a cirkumzenitál  

V přednášce bude úvodem stručně popsána Gaussova metoda stejných výšek pro astronomické určení zeměpisných souřadnic, a v souvislosti s ní vznik přístrojů, navržených pro tuto metodu. Zejména bude podána historie přístroje, navrženého prof. Nušlem. Vývoj tohoto unikátního přístroje, který Nušl pojmenoval cirkumzenitál, bude podrobně popsán a dán do souvislosti s paralelně a nezávisle ve Francii vzniklým podobným přístrojem, hranolovým astrolábem, navrženém Claudem a Driencourtem. Nušl však vyvinul ještě další dva (méně úspěšné) přístroje, využívající stejné optické prvky (zrcadla a rtuťový horizont) - diazenitál a radiozenitál, které budou rovněž zmíněny. Přednášku završí pojednání o dalším "postnušlovském" vývoji cirkumzenitálu a jeho využití až do poměrně nedávné doby.

Jiří Grygar: Stoletá ČAS (z jadérka strom vyrůstá)

Počátkem XX. století sílily snahy o založení České astronomické společnosti, čemuž tehdejší monarchie nepřála, ale čeští vlastenci vznik prosadili v posledním roce I. světové války. ČAS si vytyčila jako dva hlavní cíle vydávat periodický astronomický časopis a vybudovat v Praze Lidovou hvězdárnu. Oba úkoly splnila; navíc začaly vznikat pobočky a odborné sekce nejenom v českých zemích, ale i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Paradoxně největší rozkvět členské základny přišel v době II. světové války, kdy ČAS mimo jiné skrytě suplovala vysokoškolské vzdělávání. Po skončení války a zejména od r. 1948 se podpora astronomie zvyšovala kvůli záměru režimu vytvořit z lidových hvězdáren "chrámy ateismu". V praxi to naštěstí nefungovalo. Brzy po sametu se ukázal vysoký potenciál ČAS pro svobodné šíření vědeckých poznatků i podporu odborné práce, obnovení mezinárodních kontaktů a vznik astronomické olympiády.
Nejnověji je úkolem ČAS také reprezentovat Česko v Mezinárodní astronomické unii. Postřeh Josefa Jana Friče zvěčněný na zdi pracovny hvězdárny v Ondřejově se báječně naplnil.  

V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení "České astronomické společnosti v Praze". Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina - nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem.