Antonín Bečvář


Dovolujeme si vás pozvat na odpolední seminář k poctě RNDr. Antonína Bečváře. Na seminář naváže tradiční koncert hudby, kterou dr. Bečvář měl rád nebo dokonce sám hrával.

Seminář k poctě astronoma Antonína Bečváře

Termín: 14. 6. 2018 - cca 17-20.45 hodin

Místo konání: brandýská synagoga z roku 1829

Kapacita: 20 osob

Pořádá:

  • Odborná skupina pro historii astronomie České astronomické společnosti
  • Kruh přátel hudby, Brandýs nad Labem

Organizační tým: Petr Bartoš, Štěpán Kovář

Přihlásit svoji účast či příspěvek můžete zde: Registrace

Program semináře

17:00 - 17:05    Zahájení (Ing. Štěpán Kovář, Ph.D., Ing. Vojtěch Vančura)

17:05 - 17:20    RNDr. Antonín Bečvář a Brandýs nad Labem (Š. Kovář)

17:20 - 18:30    Historický pohled na astrofyzikální spektroskopii (Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.)

18:30 - 19:30    Nemoderovaná diskuze, občerstvení

19:30 - 20:45    Koncert

vystoupí Zemlinského kvarteto a zahraje smyčcové kvartety od Ludwiga van Beethovena (kvartet č. 1 F-dur, op. 18) a Bedřicha Smetany (kvartet č. 1, Z mého života.)

Antonín Bečvář

10.6.1901 - 10.1.1965

astronom, meteorolog

Antonín Bečvář byl jedním z nejvýznam-nějších českých astronomů 20. století, kli-matolog, objevitel dvou komet, a především autor světově proslulých hvězdných atlasů.
Narodil se ve Staré Boleslavi, navštěvoval gymnázium v Brandýse nad Labem (dnes Gymnázium J. S. Machara), kde byla na jeho počest v roce 2001 založena Přírodovědná společnost dr. Antonína Bečváře. Poté studoval na Přírodo-vědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát přírodních věd.
Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve svých více jak 30 letech. V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách na Štrbském Plese. Bečvář po Mnichovském diktátu velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen ze Staré Ďaly na Skalnaté pleso, kde v letech 1941-1943 inicioval výstavbu nové observatoře a byl jejím prvním ředitelem (1943-1950). Stala se jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a dosud je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě.
V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárnu a započal práci na hvězdných atlasech. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 ve vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků.
Nejvýznamnějším dílem jsou však čtyři velké astronomické atlasy: Atlas Coeli Skalnaté Pleso (1948) s katalogem (1951), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1962) a Atlas Australis (1964). Byla to nejmodernější díla svého druhu, která vyšla i v zahraničí. Stala se základní pomůckou hvězdáren na celém světě a používají se dodnes. Na jeho počest byla pojmenována kometa, planetka, kráter na Měsíci a hvězdárna v Mostě.