90 let astronomických společností


celodenní seminář k poctě vzniku astronomických společností pod názvem

Historický seminář k 90. výročí založení  astronomických společností

  • Jihočeská astronomická společnost
  • Podkarpatská astronomická společnost
  • Astronomická společnost v Hradci Králové


Termín: 3. 11. 2018 - cca 10-18 hodin

Místo konání: Štefánikova hvězdárna

Kapacita: 50 osob

Pořádá:

  • Štefánikova hvězdárna
  • Hvězdárna Františka Pešty
  • Odborná skupina pro historii astronomie České astronomické společnosti

Organizační tým: Petr Bartoš, Štěpán Kovář


Přihlásit svoji účast či příspěvek můžete zde: Registrace


Program semináře

9.00 - 10.00 registrace

10.00 - 12.00 dopolední blok Jihočeská astronomická společnost

12.00 - 13.30 přestávka na oběd

13.30 - 14.30 slavnostní akt

14.30 - 15.30 polední blok Podkarpatská astronomická společnost

15.30 - 16.00 přestávka

16.00 - 18.00 odpolední blok Astronomická společnost v Hradci Králové

18.00 - 18.30 závěr

Jihočeská astronomická společnost

Jihočeská astronomická společnost ustavila se v Čes. Budějovicích přičiněním několika jednotlivců dne 14. října 1928 a vytkla si za úkol obdobné snahy jako Česká astronomická společnost, hlavně však popularisovati poznatky astronomické a postaviti v Č. Budějovicích Lidovou hvězdárnu na paměť Štefánikovu. 

V jejích snahách ji podporuje zejména Osvětový sbor jihočeský. 

Společnost projevila hned s počátku slibnou činnost.

Zakoupila čtyřpalcový dalekohled od firmy Merz v ceně 6000 Kč. Obětavý a nadšený propagátor astronomie, p. Jaroslav Švehla, upravil jej k přenosnému pozorování, které sám podniká za jasné oblohy, aby poskytl příležitost nečlenům shlédnouti taje vesmíru za nepatrný poplatek, členům společnosti zdarma. Přes 10.000 našich krajanů užilo již této příležitosti.

Místo pro Lidovou hvězdárnu je vyhlédnuto na »Krumlovských alejích« blízko středu města a městská rada českobudějovická již slíbila je k tomu účelu reservovati. Poněvadž místo je na kraji města, mimo tovární čtvrt a na straně západní, je k postavení hvězdárny zcela způsobilé. Komité pro zvelebení »Háječku«, v jehož okrsku bude hvězdárna postavena, slíbilo finanční podporu, neboť bude postavením jejím činnost jeho korunována. Členové společnosti rozprodávají cihlové bloky, jež zdarma i se vstupenkami do přednášek věnovala společnosti firma B. Kočí v Praze. Českobudějovická firma pro zinkografii. Pejša a spol.. věnovala společnosti klišé hvězdárny a 1000 propagačních letáků. 

Společnost právě vyjednává o koupi šestipalcového dalekohledu, což umožněno je velkomyslným darem krajana, astronoma amatéra, pana senátora P. Krojhera, jednak v penězích, jednak ve formě nezúročitelné zápůjčky. I v oboru vzdělávacím nezůstala společnost pozadu, neboť uspořádala řadu populárních přednášek z astronomie a meteorologie. Ruský astronom, prof. V. V. Stratonov. přednášel »0 neviditelném obyvatelstvu nebes«, ředitel městských úřadů. stav. ing. Dr. Keller »0 Zemi ve světle lidského bádaní a zároveň o mapování pomocí fotometrie, znázorněném filmem Vojenského Zeměpisného ústavu. Prof. ing. Fejtek přednášel o sluneční soustavě a nejnovějších výzkumech o planetě Martu. Red. Dr. Vodička přednášel o Mléčné dráze. prof. Maňák o předpovídání počasí a klimatických poměrech českobudějovických, ing. Vlček o příčinách pohybů těles nebeských. 

Na hvězdárně bude umístěna také stanice meteorologická a hydrologická, kterých České Budějovice dosud nemají. Všecky zprávy meteorologické, uveřejňované státním ústavem meteorologickým v Praze pod jménem Č Budějovic, jsou totiž z malé vesničky Litvínovic, 3 km od města vzdálené, kde stanici vede již po deset let prof. Jar. Maňák. Na poslední členské schůzi bylo konstatováno, že naše společnost má dosud 280 členů, hotových peněz 13.000 Kč, čtyřpalcový dalekohled a zálohu na dalekohled šestipalcový.

V denních listech jsou podávány zprávy o stavu společnosti i o její činnosti a měsíčně jest uveřejňován přehled úkazů na nebi. 

Mk.(Říše hvězd 1929/5, str. 102-103)

Astronomická společnost v Hradci Králové 

Je zjevem velmi potěšujícím, že příkladu postavení Lidové hvězdárny v Praze mají v úmyslu následovati i jiná města republiky. Členové astronomické společnosti sdružují se v skupiny, které jsou nutným základem k uskutečnění plánů. Nepřekvapilo nás, když nám oznámili také členové v Hradci Králové úmysl, sledovati cíl, ke kterému se v Praze podařilo dospěti. 

Hradec Králové za poslední léta vyrostl v krásné, moderní město, které se snaží i v kultuře býti příkladem jiným městům. Za předsednictví starosty dr. F. Ulricha ustavila se dne 18. dubna 1929 v městě samostatná odbočka České astronomické společnosti. Postup, jaký Hradečtí k založeni společnosti volili, došel příznivého ohlasu v pražském ústředí. Úmysl založiti odbočku byl nám předem oznámen a byla sjednána dohoda, která pro vždy zaručuje nejlepší styk a podporu Prahy. 

Předseda a jednatel společnosti byli pozváni k ustavující schůzi, které se zúčastnili. Schůzi předcházela veřejná přednáška prof. Fr. Nušla >>0 hvězdách* za neobyčejné účasti 520 osob. Hned po schůzi přihlásilo se 80 občanů, kteří projevili ochotu podepříti snahu, zříditi Lidovou hvězdárnu v Hradci. Po přednášce byla svolána schůze přípravného výboru, na které pověděl prof. Fr. Nušl něco ze zkušeností našich. Pravil mimo jiné, že dalekohled není ještě vším, co dovede udržeti a spojití mnoho osob různých povah k plodné spolupráci. Je k tomu třeba hodně dobré vůle a přátelské shody mezi všemi členy výboru. Ani v Praze nešla by věc kupředu, kdyby té dobré vůle a přátelství nebylo.

Prof. Turner z Oxfordu, který dlel před několika lety v Praze, pověděl nám, jak to v Anglii dělají. Vážná jednání střídají s přátelskými schůzkami, které nejvíce prospívají k harmonické spolupráci. Předseda a jednatel varovali před improvisacemi v postavení Lidové hvězdárny a radili, aby úsilí se soustředilo k tomu, jak opatřiti dostatečné prostředky, aby mohla býti postavena hvězdárna dobře přístupná a vyhovující. Po různých návrzích byla schůze skončena po půlnoci vzájemným přáním zdaru.

Druhého dne odejel jednatel na návštěvu Lidové hvězdárny v Pardubicích, která již dávno před válkou plnila svůj osvětový úkol. Její zakladatel byl jedním z prvních, kdo radou a pomocí zúčastnili se založení České astronomické společnosti. Všichni přátelé astronomie nemohou, než přáti zakladateli hvězdárny mnoho zdraví a dalších úspěchů v šíření astronomie. Je jistě radostné pozorovati, kterak program Lidové hvězdárny v Pardubicích došel pochopení i v jiných městech státu a že se práce ujímají pracovníci, kteří budoucí generaci připravuji lepší situaci, než nám dala minulost.

Josef Klepešta, jednatel (Říše hvězd 1929/5, str. 103)

Podkarpatská astronomická společnost

Podkarpatská astronomická společnost v Užhorodě ustavila se dne 30. března jako odbočka České astronomické společnosti v Praze. Zásluhou jednatele p. Frant. Pešty, úředníka zem. úřadu v Užhorodě, byly překonány veškeré nesnáze stavící se v cestu utvoření společnosti. Vešel ve styk s jednatelem Č. a. s. p. Klepeštou, jemuž vyložil, jak došlo k utvoření společnosti a podal referát o výsledku prvních schůzek: k dotazu, jak hodlá společnost uvésti v život, prohlásil, že budou pořádány přednášky, jichž má již řadu vypracovanou a které postupně uveřejňuje v jediném českém deníku vycházejícím na Podkarpatské Rusi, v »Podkarpatských Hlasech*. Zároveň jsou na programu vycházky s dalekohledem, při nichž budou členové seznamováni s hvězdnou oblohou; vycházky by doplňovaly kursy teoretického hvězdářství, jež povede jednatel. Každý člen společnosti je zároveň členem České astronomické společnosti v Praze. Členský příspěvek je 20 Kč ročně. Z toho dostává ČAS v Praze 10 Kč. Předplatné na časopis »Říše hvězd« činí ročně 15 Kč. Odznak a legitimace je za 6 Kč. Předsedou společnosti je Dr. Rudolf Kyzlík, místopředsedou Dr. Ivan Kossey, pokladníkem Štěpán Smutný.

ovd. (Říše hvězd 1928/8, str. 128) 


Zásluhou tehdejšího jednatele Františka Pešty, úředníka zemského úřadu v Užhorodě, byla Podkarpatská astronomická společnost v Užhorodě ustavena dne 30. 3. 1928, a to jako pobočka České astronomické společnosti v Praze. I když stanovy České astronomické společnosti umožňovaly vznik místních poboček a sekcí, tehdy nazývaných místními odbory, neměl nikdo ve společnosti s tímto zkušenosti. Proto Pešta obdržel poměrně nekonkrétní odpověď s tím, že podobný dotaz již obdrželi i z Brna. Na základě předložené žádosti doplněné o stanovy byly nakonec stanovy Podkarpatské astronomické společnosti v Užhorodě schváleny Civilní správou Podkarpatské Rusi, a to dne 7. 5. 1928. 

Na základě vzájemné dohody s Českou astronomickou společností byl každý člen Podkarpatské astronomické společnosti v Užhorodě zároveň členem České astronomické společnosti v Praze. Členský příspěvek byl stanoven ve výši 20 Kč ročně, z kterého byla polovina odváděna ČAS v Praze. Předsedou Podkarpatské astronomické společnosti v Užhorodě se stal Dr. Rudolf Kyzlík, místopředsedou Dr. Ivan Kossey, jednatelem František Pešta a pokladníkem Štěpán Smutný.

Podle zpráv bylo vykonáno mnoho přednášek Františka Pešty na různá astronomická témata. Astronomie byla v té době také hojně propagována tiskem, a to např. v Podkarpatských hlasech uveřejnil František Pešta desítky populárních článků.

Pozorování bylo prováděno menším dalekohledem o průměru 70 mm, který společnosti zapůjčil tehdejší guvernér Podkarpatské Rusi Dr. Anton Beskid.

Ke konci roku 1928 měla Podkarpatská astronomická společnost 15 řádných členů. 

První polovina roku 1930 probíhala celkem bez větších problémů a nic nenaznačovalo tomu, co má přijít. Po návratu z Čech se Pešta začátkem září 1930 dozvídá, že bude ještě s několika dalšími mladými úředníky přeložen z Užhorodu do okresního města. Na základě dopisu Klepešty a Nušla z České astronomické společnosti nedošlo k přeložení Fr. Pešty s ostatními úředníky do okresů. 25. listopad 1930 je ovšem studenou sprchou. Pešta okamžitě píše do Prahy o svém přeložení do okresu Ťačovo, které by mělo nastat již 1. prosince 1930.

Po dlouhé diskuzi na schůzi v listopadu 1931 bylo rozhodnuto o ukončení činnosti a likvidaci spolku. Likvidace Podkarpatské astronomické společnosti proběhla na přelomu roku 1931 a 1932. Česká astronomická společnost převzala účetní zůstatek a listinné materiály k archivaci v únoru 1932. 

Petr Bartoš